Odpověď na: Příběhy do knížky

[Lucie Krompigelová]

Jak jsem našla svého spratka
Chtěla jsem se zde podělit o to, jak jsem našla svého spratka. Pomohla mi k tomu pro mě asi nejhorší zkušenost v mém životě a to šikana ze strany nadřízené v mé bývalé práci. Byly to dva nejhorší měsíce mého života, když jsem byla opravdu psychicky na svém dně a zbyla ze mě pohublá kostřička (ani nevím, kolik jsem zhubla, raději jsem se ani nevážila).
Protože znám zákon přitažlivosti a vím, že když člověk vnese dotaz tam nahoru a udělá i nějaký ten krok vpřed k jeho odhalení, tak ta odpověď příjde sama. Docela jsem se tím trápila, co mě ta moje nadřízená měla v mém životě naučit. Už jak jsem z bývalého místa odešla, věděla jsem, že tu zkušenost jsem potřebovala. Poslední dobou, co jedu i v těch duchovních věcech jsem pátrala po tom proč (jsem země 8, chtěla jsem to vědět). A jednoho dne jsem si koupila v knihkupectví knížku Spratek od Zdeňky Jordánové. Nebyla to náhoda. Vím, že náhody v životě neexistují. Tu knížku jsem si měla koupit, abych v ní našla svoji odpověď.
Mým problémem bylo, že jsem se pořád zamýšlela nad tou situací v práci, ale díky knížce jsem pochopila, že se mám zaměřit také na to, co před nástupem na ono místo předcházelo. A mám to. Prostě to byl ten můj spratek. Hodně lidí, co moji nadřízenou znali, mě odrazovali od toho. Znali i ty předešlé zaměstnance, které už ona zvládla převálcovat a zničit. Ale ten můj spratek ne, chtěl mít za každou cenu pravdu. V té době jsem si říkala, že přece umím pracovat, všichni to ví a s přesčasy také nemám problém. A když jsem tak schopný pracovník, který nemá problém se s každým domluvit, tak to tam zvládnu. Však ještě všichni uvidí. No jo, chtěla jsem mít tu svoji pravdu. Můj spratek (moje ego) chtělo mít navrch i za cenu tak strašné zkušenosti. Teď už chápu, že ne vždy ta moje pravda musí být ta jediná správná. Už jenom, když si vezmu kolik lidí mě varovalo a já měla klapky na očích a na uších a neviděla neslyšela.
A není to jen tato situace. Když se tak nad tím zamýšlím, tak se mi v hlavě objevují různé další situace (ne tak razantní), kdy jsem chtěla mít prostě pravdu i za cenu vzniku negativních emocí.
No, musím se tomu smát. Ale jsem tak nějak vnitřně šťastná, že jsem na to přišla a že toho spratka můžu s láskou tak nějak přijmout a možná časem ho nechat odejít.
Doufám, že tento příběh pomůže i někomu jinému k tomu, aby odhalil i toho svého spratka ve svém životě.